A v neděli 4. října je svátek svatého Františka z Assisi, a tak je vhodné si k němu říct pár slov.
Letos je důležité 800leté výročí od jeho smrti, a tak je v křesťanském světě v tomto roce František slaven mnohem více než obvykle. Letos jsou přímo v Assisi vystavovány jeho ostatky, ke kterým proudilo po celý rok mnoho poutníků. No vidíme, že v některých zemích se k ostatkům svatých chovají se skutečnou úctou, a ne jako u nás, kdy jsou ostatky svatého Václava vystavovány v židovském muzeu na Manhattanu.
A kolem 4. října se dějí i různé akce spojené s Františkem. V Praze bude od 2. do 4. října probíhat františkánský festival, který bude probíhat u svatého Josefa na Novém Městě a v areálu kláštera u Panny Marie Sněžné.
Ale o samotném Františkovi je důležité si říct, že byl skutečným křesťanským mystikem.
V průběhu vojenského tažení a nemoci měl František četné sny a vidění, ve kterých mu Bůh sdělil, že jeho posláním bude chudoba a služba Kristu. Mimochodem je i zajímavé, že František měl velmi kladný vztah ke zvířatům a ochraňoval je před zlým zacházením ze strany surových lidí. Zvířata označoval za své bratry a sestry, věřil dokonce, že všechna zvířata oslavují svého Stvořitele a vzdávají mu chválu.
Podle legendy se ke konci jeho života na jeho těle objevila stigmata. František se tak stal vůbec **prvním historicky zaznamenaným člověkem v dějinách**, u kterého se stigmata objevila.
František je ukázkou toho, že křesťanství není jen o tom, co si člověk přečte v evangeliích, protože božské pravdy mohou být lidem zjevovány přímo. Některým kruhům se moc dobře hodí vše mimo evangelia prohlašovat za výmysly. Protože se starodávným textem lze vždy dobře manipulovat. Nejduchovnější evangelium svatého Jana si například oblíbili zednáři, kteří však jeho obsahu přiřazují úplně jiné významy. A v tom je právě důležité přímé napojení na božské světlo, třeba právě tak, jako to dělal svatý František. A tedy i v tom nám právě může svatý František pomoct.