Vznik Československa

A když se dívám na svátky, tak sice obvykle mluvím o nějakých křesťanských světcích, ale dnes udělám přece jen výjimku. Protože nás čeká svátek vzniku ČSR.

A chtěl bych připomenout přímo vyhlášení republiky samotné. Protože ono k tomu došlo vlastně celkem spontánně.

Ráno 28. října se rozšířila zpráva, že Rakousko-Uhersko přijímá podmínky k zahájení jednání o příměří. Lidé si ji vyložili jako konec monarchie a začali slavit. V ulicích se strhávaly rakouské znaky, vyvěšovaly české vlajky a na Václavském náměstí se shromažďoval dav. A kolem jedenácté dopoledne vystoupil u pomníku svatého Václava Isidor Zahradník a prohlásil samostatnost československého státu.

Isidor Bohdan Zahradník byl katolický kněz, později spojený s pravoslavím, a byl to také politik agrárního hnutí.

U svatého Václava prohlásil:

„Navždy lámeme pouta, v nichž nás týrali věrolomní, cizáčtí a nemravní Habsburkové. Jsme svobodní!

Zde u stupňů pomníku českého knížete svatého Václava přísaháme, že chceme této svobody se státi hodnými, že ji chceme hájiti i svými životy.“

Zajímavé je, že Masarykovi se toto živelné vyhlášení republiky vůbec nezamlouvalo. Chtěl, aby byla republika vyhlášena až po jeho příjezdu do Prahy z Ameriky, ale to se stalo až 21. prosince. A i později neuznával 28. říjen jako den vzniku Československa.

A tak vzpomeňme na kněze Isidora Zahradníka, který vyhlásil vznik naší republiky přísahou u pomníku svatého Václava. Protože i když se moci ve státě chopila zednářská skupina kolem Masaryka, tak samotné vyhlášení se stalo tím nejzajímavějším duchovním způsobem. Knězem, který měl blízko k pravoslaví, což jsou právě kořeny spjaté se svatým Václavem.