Ale ještě se vrátím ke svaté Anně. Byla to ona, která vedla v dětství malou Marii k duchovní cestě a k její čistotě. A tak je to svatá žena, která je trochu opomíjena. Mimochodem v ostatkovém kříži, který je možné právě do této neděle ještě navštívit ve Veletržním paláci, by měl být uchován její ostatek. Ostatkový kříž je úplně ten nejcennější český předmět, který by nikdy neměl opouštět naše území. No Jiří Fajt stále mluví o tom, že je jeho cílem ho odvézt do USA. No ale my se zasadíme o to, aby se mu to nepodařilo.
Ale ještě když jsem u svaté Anny, v Praze je nádherný gotický kostel svaté Anny postavený na místě původní rotundy. Tedy i velmi důležité energetické místo. Kostel byl zbudován již ve 13. století a na stavbu annenského kláštera přispívala i Eliška Přemyslovna. Kostel to byl velmi důležitý, ale rakouský císař Josef II. ho zrušil. Stavba kostela však přetrvala a protože je v majetku Národního divadla, mohla být využita k zajímavým duchovně-hudebním činnostem.
Jenže v roce 1999 ho Národní divadlo na 99 let pronajalo soukromé organizaci Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. No asi všichni víme, co je to za organizaci se zednářským pozadím. Václav Havel, který nastartoval likvidaci naší země západními globálními strukturami, byl napojen na velmi podivné kruhy.
A tak modlitba a prosba ke svaté Anně, aby temný vliv těchto destruktivních skupin, které navíc operují na jejím území, byl ve výsledku co nejmenší.