Milan Knížák

Nyní jedna smutná zpráva ze současného dění, o které jistě všichni víte. Před pár dny zemřel Milan Knížák. Sám jsem s ním byl jen v drobném mailovém spojení, protože jsem před 4 lety organizoval výzvu proti zavedení korespondenčního hlasování a s Milanem Knížákem jsme si psali a on se k této výzvě přidal, čímž mě velmi potěšil, protože ve svých 82 letech byl stále ochotný postavit se za svými názory.

Nechci tvrdit, že jsem ho vždy obdivoval jako umělce, jeho barevné plastiky mi až zas tak nic moc neříkaly. Ale slyšel jsem o něm vyprávět od různých kamarádů z AVU a vždy o něm mluvili s velkým respektem. A i když jsem s ním třeba ne vždy souhlasil, vnímal jsem ho jako skutečnou osobnost, kterých jednak není mnoho a vlastně i nějak ubývají. Knížák byl výrazný člověk, výrazný i v době československého undergroundu a i v době polistopadové.

No a po jeho úmrtí Novinky.cz ihned přišly s článkem s titulkem: Milan Knížák polarizoval společnost.

Což tedy v překladu znamená, že Knížák se nebál říct věci, které se nelíbí mainstreamovým médiím. Jakmile něco řekne Petr Pavel, čím dožene k rozkoši své příznivce a jeho odpůrcům vzkypí krev, tak nikdy nepolarizuje. Termín polarizace je tak vlastně termín pro někoho se skutečným názorem, kdo se neohýbá a neklaní médiím. Tedy přeju naší společnosti mnohem víc takových lidí, jako byl Milan Knížák. Nikoliv polarizátor, ale člověk, který se nebál stát si za svým.

Milan Knížák spolupracoval s Věrou Špinarovou. V roce 1992 nazpívala Věra Špinarová Knížákovu skladbu Je škoda spát, kterou složil a otextoval sám Milan Knížák. Má velmi zvláštní náladu, tak pokud chcete vzpomenout na dílo Milana Knížáka, doporučuju vám si ji pustit: Je škoda spát (youtube)

A přeji duši Milana Knížáka, ať dojde v pořádku domů.