Hluk ve veřejném prostoru

V předchozím vstupu jsem mluvil o směřování do technokratické společnosti, anebo směrem k duchovnosti. A některým skupinám v pozadí, které řídí společnost, se samozřejmě ta technokratická a bezduchá varianta velmi líbí.

Odstraňování duchovnosti bylo jedním z cílů očkování proti covidu, ale o tom si řekneme více v našem hlavním tématu po osmé, kdy si budeme podrobněji povídat o covidu jako takovém včetně očkování.

Ale odstraňování duchovnosti se děje na mnoha různých úrovních a různými metodami. A to neznamená, že všechny tyto metody jsou nějak centrálně řízené a vymýšlené, to by bylo přece jen velmi složité a není to ani vůbec nutné. Skupinám v pozadí stačí vnímat různé společenské procesy a ty, které vedou ke snižování duchovnosti, z pozadí podporují.

A jednou z metod je hluk a nízké zvukové vibrace. A jedním ze zdrojů těchto nízkých vibrací jsou například větrné elektrárny. Je to tak jeden z důvodů, proč je nyní tak obrovský tlak tyto větrné elektrárny rozmístit co nejvíce plošně po celé zemi. Ale to není jediný zdroj.

Dalším zdrojem jsou různé hudebně agresivní venkovní produkce, zejména technohudba, ale v podstatě jakákoliv hlasitá hudba ve veřejném prostoru, zvláště pokud obsahuje bubny a kterou jsou lidé nuceni poslouchat bez toho, že by ji poslouchat chtěli, je nástroj na odstraňování duchovnosti. Protože člověk, který je nucen poslouchat nějaký rytmický dunivý zvuk, se zkrátka velmi obtížně může naladit na vyšší vibrace.

A je vidět, že takovéto věci mají od řídících struktur zelenou. Přestože jsou i velmi silné přenosné reproduktory stále více dostupné, nikoho nezajímá jakýkoliv dohled na zamořování prostoru hudebním hlukem. A to, co se dříve učily děti ve školách, že lidé nemají obtěžovat ostatní, tak teď se učí, že se hlavně mají snažit sebeprosadit.

A tak je důležité se zabývat těmito jednotlivými střípky, i když samy vypadají jako nedůležité. Ale když se dají všechny dohromady, tak z toho za pár let vznikne tupá a bezduchá společnost.