Dopis Václava Havla Gustavu Husákovi

Řekl jsem si, že si přečtu jeden z nejzásadnějších politických Havlových esejů, tedy Dopis Václava Havla Gustavu Husákovi ze dne 8. 4. 1975.

No, myslel jsem, že takový zásadní Havlův ideový text bude všude možně volně přístupný. No a k mému překvapení nikde po něm vidu slechu. A to ani na webu té slavné Havlovy knihovny. Jediný veřejně volně dostupný exemplář jsem našel ve slovenštině, ale přesto jsem toužil po tom si Havla přečíst v originále. Všude lze nalézt spoustu metodických pokynů pro školy, jak mají tento text chápat, spoustu různých výcuců a zhuštěnin, ale originální text je vlastně velké tajemství. Havel poslal tento text současně jak Gustavovi, tak západním médiím, aby dopis mohla šířit po světě. No ani v době internetu se tento text nijak nešíří.

Až po registraci na jakémsi webu „Moderní dějiny“ se mi tuto cennost podařilo stáhnout. Po otevření mě nejdříve překvapil velký rozsah tohoto díla. Třináct stran A4 velmi drobným písmem. V knize by to zabralo kolem 30 stran. No a tak jsem se do tohoto textu našeho slavného literáta s nadšeným očekáváním pustil. A musím tedy říct, že mě to zklamalo. Je to jednak velmi upovídaná nuda, ve které Václav Gustavovi píše, že lidé jsou zkrátka svině, že jsou nemorální a prospěcháři. Dále pak Gustavovi sděluje, že by bylo lepší mít svobodnou politickou soutěž. A na závěr nám vysvětluje, co to je entropie. Já jsem opravdu naivně čekal, že Václav Havel v tomto textu přednese nějaké myšlenky, a zároveň, že to bude literárně zajímavé a čtivé. A že by s ním šlo třeba souhlasit nebo polemizovat, nebo zkrátka popřemýšlet. Že to zkrátka alespoň něčím zaujme.

No po přečtení jsem pochopil, proč je tento zásadní text tak utajený a raději se jen píše, jak mu má veřejnost rozumět. Protože spíš připomíná slohovou práci nějakého gymnazisty. Tím nechci snižovat Havlův dramatický talent, ale co se týče jeho filosofických myšlenek, tak jsem tam žádnou neobjevil.