Po formální stránce povedené – příběh, kamera, Barry Keoghan. Ale režijně – psychologicky je to suché, netečou tam emoce, nejsou tam vztahy, není tam žádný vývoj. Pouze statický popis situace, která se jen mění v čase. Porovnání s často zmiňovaným Ripleyem je právě v tomto ohledu příznačné, neb tam toto vše funguje. Vtipná poslední scéna to nezachrání.