Mé recenze na ČSFD
Hrůza a děs. Vždyť Radek Holub jinak umí hrát. Co to pro Boha bylo? A náš přeslavný Honza Hřebejk nevidí tu špatnost? Byl vůbec na place? Ale nejen Holub, celé je to amatérské, dialogy hrozné, například rozhovor policisty s mládeží je děsivý. A jako třešnička na dortu vrchol trapnosti scénka s tatarkou – s alespoň trochou soudnosti vystřihnout a zahodit. Jedna hvězda ze soucitu a za snahu některých zúčastněných. PS: ještě doplnění. Že různé díly seriálu režírují různí režiséři je celkem běžné. Ale vůbec nerozumím tomu, že různé díly se stejnými postavami píšou různí scénáristé. Třeba je to již běžné také a nehodlám to zkoumat. Ale NEDÁVÁ TO VŮBEC SMYSL. Vždyť scénárista má nějakou vnitřní vizi psychologie jednotlivých postav, které se v čase vyvíjí a vidí to svým vnitřním zrakem a prýští t… více
Spíš hodně slabé čtyři hvězdy, ale zas jemný nadprůměr si to zaslouží. Horor ani zbla, je to spíš zvláštní vztahovka s určitým druhem posedlosti, zajímavě vytvořená atmosféra a prostředí. Mírné prostříhání a zkrácení by tomu prospělo. Slabší je spíše vyznění a smysl celého filmu. Ale průběh děje má zajímavé momenty a tak za zkouknutí to stojí.
Dobře udělané rodiné vztahové drama. Mramor byl sice esteticky zajímavý, ale pro příběh toho nenabídl o mnoho víc než samotné hiv, a tak trochu samoúčelný. Mélissa Boros sice hraje, ale když 19 letá dívka představuje 13letou, trochu to skřípe. A babiččiny náznaky, že se děj posune ještě do jiných sfér se nerealizovaly. A tak film sliboval trochu něco jiného, než jakým nakonec byl. Slušným sociálním rodinným dramatem se smažkovským tématem, ale škoda, že nic navíc.
Po formální stránce povedené – příběh, kamera, Barry Keoghan. Ale režijně – psychologicky je to suché, netečou tam emoce, nejsou tam vztahy, není tam žádný vývoj. Pouze statický popis situace, která se jen mění v čase. Porovnání s často zmiňovaným Ripleyem je právě v tomto ohledu příznačné, neb tam toto vše funguje. Vtipná poslední scéna to nezachrání.
Ano. Především surrealistické, ale i poetické a brutální. Potřeba vidět.
V mnoha ohledech výborná filmařina a herectví a pomalé tempo prvních tří čtvrtin stopáže slibuje vyvrcholení, kde všechny rozehrané nitky do sebe zapadnou. No... nezapadnou. Zůstává z toho sice filmový zážitek z těch prvních tří čtvrtin, které za to stojí, ale bylo by asi lepší v tom momentě to ustřihnout a dát tam přes obraz titulku: „Už nevíme co s tím dál a tak raději v nejlepším skončíme.“ A nebo to natáhnout ještě o půl hodinu a dodělat to pořádně. Jako celek se to v závěru rozpadne, psychologie Lydie nesedí, film toho divákovi naslibuje... a pak nic. Filmově sice podmanivé, ale jako celek nedotažené.
Překvapivě špatné. Mladá „trojka“ necharismatická, scénář hloupý, celé na úrovni Studia kamarád. Škoda, že neobsadili také Michala Nesvadbu, mohlo to být zábavnější.
Je to táááák... kanadské. Ale protože ze Southparku víme, že Kanaďané mají rozpůlené hlavy, a proto se všichni chovají trochu přihlouple, tak na to, to byl vlastně celkem vtipný a funkční oddechový psycho-krimi-thriller.
Hezký experiment, ale moc to jako skutečný film nefunguje. Všichni se tam chovají ne až tak přírodně a prehistoricky, jako spíš němečtí/rakouští současníci po lobotomii. A to byla asi představa tvůrců o dřívější době. Zkrátka všichni se chovají jako dementi.
Jakoby těch ingrediencí tam bylo dost, úžasné gegy a kreace, atmosféra výborná. Ale namísto celku, který by držel pohromadě, je to spíš kaleidoskopicky roztříštěné. A tak je to sice zábavné, ale celkový filmový dojem šedivý.
★★★★★ – filmová dokonalost |
★★★★ – doporučuji |
★★★ – pro oddech |
★★ – ztráta času |
★ – hodně nezdařilé |
– strašné až odpudivé
Můj profil na ČSFD
LIVE
Načítání...
Má poslední recenze na ČSFD
28 let poté: Chrám z kostí
To je taková slátanina, a to jsem byl zvědav, jestli se to po předchozím dílu nerozhýbe nějakým zajímavým směrem, i když varovných signálů bylo dost. No a varovné signály nelhaly. Pseudo-okultní parti… (číst celé)
hudba
Záznam konzertu
„Písně pro duši a srdce“
