Blíží se 28. září a tedy svátek svatého Václava. A většina lidí vůbec netuší, že hlavním předmětem, ke kterému se budou modlit věřící ve svatovítské katedrále na jedné z nejdůležitějších mší v roce, je zednářská čelenka na lebce svatého Václava. Kromě toho, že byla vytvořena a zaplacena zednáři a lze na ní přímo rozpoznat zednářskou symboliku, jsou na ní navíc i americké státní symboly. Katolická církev přitom zednáře odmítá a vnímají je jako své nepřátele. Jenže zednářská čelenka by na lebce svatého Václava nemohla být, kdyby zednáři neměli důležité slovo na vysokých postech katolické církve.
O zednářích jsme zde mluvili nedávno. Tak jen krátce připomenu, že zednáři jsou naoko tolerantní ke všem možným církvím včetně křesťanství, ale jejich nauka skutečné křesťanství vylučuje. Z křesťanství si sice ponechávají jakéhosi boha tvůrce, ale už nikoliv Boha, který stále působí a je stále přítomný tak, jako je Kristus. Zednáři se sami sebe prohlásili za Boha, který má řídit svět.
Zednáři sami si pro sebe vysvětlují, že jednají pro dobro lidstva. Mnozí zednáři v nižších stupních zasvěcení tomu často dokonce důvěřují, i když za tuto službu lidstvu očekávají nějakou protihodnotu. Je to však náborářská pohádka. Víme, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Pokud si člověk myslí, že má právo řídit svět bez ohledu na nejvyšší duchovnost, pak se stává nástrojem zla. A zednáři k prosazování svých zájmů používají i magické rituály.
Ale vraťme se k lebce svatého Václava. V 19. století se postupně český národ probouzel a jednou z nejdůležitějších hybných sil byla úcta ke svatému Václavovi, čímž navázal na odkaz Karla IV. Uvažovalo se dokonce o tom, že svatováclavský chorál by se mohl stát naší národní hymnou. Na přelomu 19. a 20. století se však pro převzetí moci v budoucím národním státě připravovala zednářská skupina kolem Tomáše Masaryka řízená z Ameriky. Spojené státy přitom neměly v mezinárodních vztazích takové slovo jako po první a zvláště pak po druhé světové válce. Ale byl to stát s velkým mezinárodním zednářským vlivem.
Na přelomu 19. a 20. století byla na našem území připravována zednářská skupina kolem Masaryka k převzetí moci po rozpadu Rakouska-Uherska na národní státy. Rozpad Rakouska-Uherska byl připravován desítky let dopředu, protože tak silný mocenský celek se západním mocnostem vůbec nehodil do krámu. Když se potom připravoval vznik Československa, zednářská skupina se s podporou Američanů dostala k moci. A jedním z úkolů, které zednáři měli, bylo co nejvíce potlačit skutečnou duchovnost českého národa.
Obliba svatého Václava byla stále vysoká a v zemi bylo 90 % katolíků. Z dějepisu to sice vypadá, že protestantství mělo v naší zemi převahu, ale to bylo jen díky hradní propagandě. Zednářům, kteří vytáhli do boje proti duchovnosti, jednak vadila úcta k Panně Marii, a tak zinscenovali stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Sám Masaryk to po provedení tohoto aktu veřejně pochválil. A dalším trnem v oku byl pro zednáře svatý Václav.
Historici se v současné době přiklánějí spíše k tomu, že svatý Václav byl zavražděn v roce 935, ale v dobách 1. republiky se klonili k roku 929. A tak se na rok 1929 chystaly velké oslavy tisíciletého výročí smrti knížete Václava. A zednáři vymysleli ideální způsob, jak odkaz svatého Václava nejen co nejvíce ponížit a současně využít jeho ostatky k zednářským účelům a svým vlastním rituálům.
V Americe byla vytvořena sbírka na zlatou čelenku pro lebku svatého Václava, kterou organizoval Klub českých dam z Chicaga v USA. Takovéto ženské spolky byly obvykle tvořeny manželkami zednářů, protože samotné ženy nemohly být přímo členkami zednářských lóží. Zednáři tedy použili své manželky k tomu, aby celá akce vypadala úplně nevinně.
A pro vytvoření vzhledu čelenky zvolili uznávaného pražského architekta Josefa Fantu, který je známý například návrhem Hlavního nádraží včetně Fantovy kavárny. O Josefu Fantovi přitom neexistuje žádný záznam o tom, že by byl členem zednářské lóže, ale byl prokazatelně zednáři obklopen stejně tak, jako Masaryk. U těch nejvlivnějších postav bylo nežádoucí, aby bylo veřejně známo, že jsou přímo členové lóže. A samotná čelenka je zednářskou symbolikou prostoupena. A navíc na nejdůležitějším centrálním místě na čele je symbolika americké státní vlajky, tedy sedm červených pruhů na bílém podkladě a pěticípé hvězdy na modrém podkladě. A dole pod čelenkou visí erby Čech, Slovenska, Moravy a Slezska. Tedy podřízenost naší země pod americkými a zednářskými symboly je více než zjevná.
Podobnost s trojským koněm je více než výstižná. Přece jak jde odmítnout zlatý dar pro patrona českých zemí od uznávaného architekta? Ale jak jsem řekl v úvodu, bez zednářů přímo v katolické církvi by to nebylo možné zrealizovat. A tak se nyní věřící při největších svatováclavských mších jak ve Staré Boleslavi, tak ve Svatém Vítu spolu se všemi diváky u obrazovek a YouTubu modlí k zednářským symbolům, kterými je korunován svatý Václav. Samozřejmě si to věřící vůbec neuvědomují, ale protože zednáři používají magické rituály, tak i svatováclavské mše zřejmě používají ke svým rituálním účelům.
Navíc Jiřímu Fajtovi, kterému se podařilo před dvěma lety vyvést český Korunovační kříž do Drážďan, se letos podařilo vyvést velkou část svatovítského pokladu do USA, do jakéhosi židovského muzea. Tedy do USA byly odvezeny pravděpodobně i různé ostatky svatých včetně i ostatků svatého Václava. Ministerstvo kultury přes svou povinnost odmítlo sdělit, o jaké předměty se jedná, takže se to dozvíme, až teprve budou vystaveny.
A co na to katolická církev? Nic. Jako by jim vůbec nezáleželo na tom, že lebka svatého Václava je používána k zednářským účelům. Ale mělo by to zajímat nejen všechny věřící v České republice, ale i všechny duchovně založené lidi. Zednáři pracují pro jiné zájmy než pro český národ a rozvíjení duchovnosti. Zednáři se snaží ovládat ostatní lidi pro hmotný prospěch. Proto je důležité, aby byl patron naší země od potupné zednářské čelenky osvobozen. A jediná cesta je, že se toto téma stane nepřehlédnutelným tématem v české společnosti. Mimochodem umělá inteligence toto propojení zatloukala a až po velmi konkrétních dotazech se omluvila, že lhala. Tedy pokud se chcete dozvědět na internetu víc, musíte pokládat velmi detailní dotazy.
Tedy to je apel na vás, naši posluchači. Mluvte o zednářské čelence ve svém okolí. Protože zednářskou čelenku z lebky svatého Václava jednoduše sundáme. Klidně ať leží v Národním muzeu v sekci věnované zednářům. Ale ne na naší nejposvátnější relikvii.
