Úroveň vzdělanosti

Zmíním článek, který se objevil v médiích s názvem Čeští žáci jsou v přírodních vědách nadprůměrní, dlouhodobě se ale zhoršují. V obsahu stojí:

V loňském testování PISA zaměřeném na přírodní vědy dosáhli čeští patnáctiletí žáci v průměru na 490 bodů. Jsou tak o osm bodů nad průměrem Evropské unie, a dokonce mají o 14 bodů více než průměr zemí OECD. Radost z výsledků žáků ale kazí pohled na dlouhodobý vývoj. Nejen v přírodních vědách, ale i ve čtení a matematických dovednostech se nejen české děti stále zhoršují.

A hlavně zajímavý, a tedy i značně komický je závěr článku, kde si autorka Marie Kuželová pokládá otázku, proč že se ty české děti stále zhoršují? Velkým problémem českého školství je podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala výrazný vliv rodinného zázemí na vzdělávání, 35 procent znevýhodněných dětí totiž zůstává pod základní úrovní.

Vzdělanostní úroveň českých dětí skutečně klesá, ale problém není v rodičích, ale v samotném školství. Za posledních 20 let, zvláště díky školské reformě z let 2004 a 2005, postupně degraduje. A velký podíl na tom má právě OECD. OECD, podle kterého se různé změny zavádějí, není totiž nějaká vzdělanostní platforma. Je to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Tedy je to jakási mezinárodní hospodářská organizace, kterou zajímá zejména hospodářství a zisk. To neznamená, že taková organizace není potřeba, ale není to něco, co by mělo ovlivňovat školský systém. Vzdělání není o tom, jak se co nejefektivněji zapojit do hospodářského procesu. OECD nemá zájem vzdělávat samostatně myslící a rozvíjející se lidi. OECD zajímají jen výkonní pracovníci, kteří produkují zisk. A nejlépe, když samostatně příliš nepřemýšlí.

Úroveň v naší zemi byla velmi vysoká, ale cílenými zásahy byla postupně a záměrně zlikvidována. Naše školství se nachází v propastných nížinách a nikde není ani vidu, ani slechu po tom, že by s tím bylo potřeba něco zásadně dělat. Současná slušná úroveň je jen díky určité setrvačnosti, protože ve školách ještě zůstávají učitelé, kteří ještě učit uměli. Ale těch postupně ubývá a přicházejí mladí, kteří to již neumí.

No a tak nezbývá než zopakovat, že aby měla naše země naději na zlepšení, tak je potřeba, aby vláda nad naší zemí přešla zpět do rukou českého národa.