Milena Jesenská

Dnes připomenu jednu z nejvýraznějších osobností českých dějin 20. století. 10. srpna bude výročí 130 let od narození nejvýznamnější české novinářky meziválečného období Mileny Jesenské, která zemřela v roce 1944 v koncentračním táboře Ravensbrück. Její texty jsou v současné době velmi zajímavé a také opět aktuální, a proto stojí za připomenutí. Riskovala svůj život tím, že se po nástupu fašismu snažila šířit svobodné informace, což se jí také stalo osudným. V listopadu 1939 byla pro svou protinacistickou činnost zatčena.

A nyní již autentický text od Mileny Jesenské:

Později, když jsem viděla několikrát zástup českých dělníků, do kterých střílela česká policie, když jsem četla o Slovácích raněných českými četníky, když jsem si uvědomila, jak je těžké neutíkat, když utíká celý zástup, a jak je nesmírně těžké zůstat stát, když se něco děje – později jsem teprve pochopila, jak vzácné je: umět zůstat stát.

Pak jsem viděla něco podobného ještě jednou. Ovšem za docela jiných okolností. Bylo to ve válce a v divadle. Tehdy ještě Češi neměli na mysli vlastní samostatnost a nic takového se nedělo.

Jenom to češství jim vězelo v srdcích, jako trn slezové růže z české zahrádky. Na jevišti se hrála Tylova „Fidlovačka“, věc celkem naivní, stará a nezábavná. Ale pak najednou začali zpívat Kde domov můj. Víte, žádná státní hymna, ba ne, národní, česká písnička to tehdy byla. Ale najednou přede mnou někdo vstal.

Nějaký pán, tiše a klidně, ruce podle těla. Nevím, co chtěl říci, ale byla to taková pocta české písni. Za chvíli vstal druhý. Pak jich několik. A pak jsme stáli všichni. Pak jsme zpívali. Ta píseň se tehdy hrála několikrát a hrála se tak vroucně a vřele, jako modlitba. Kde domov můj nebyla totiž píseň proti někomu, ale pro něco. Nepřála si něčí zkázy, ale našeho trvání. Není to píseň bojovná, ale píseň našeho českého domova, té země bez patetické krajiny, země kopců a pahorků, polí a lánů, bříz, vrb a košatých lip, země vonných mezí mezi poli a tichých potůčků. Země, kde jsme doma. Bylo krásné stát při ní, protože je vždycky krásné milovat domov. Uvědomila jsem si tehdy, že umět stát je důstojné, čestné a přímé.

Tolik úryvek článku O umění zůstat stát od Mileny Jesenské z 5. dubna 1939. Jesenská je známá zejména svým vztahem s Kafkou, ale mnohem zajímavější je její vlastní tvorba a odvaha, za kterou bohužel zaplatila životem.