Ale přeci jen mě zaujala Jindřiška, která má svátek 4. září.
Jindřiška Alfieri sice není svatá, ale blahoslavená. Jindřiška trpěla velmi rozvinutou formou tuberkulózy, kdy jí postupně ztuhla páteř a ochrnula. A protože již umírala, dostala od kněze poslední pomazání. A teď zacituji:
Přes zdánlivou beznaděj byla 25. 2. 1923 o výročí devátého dne zjevení Panny Marie v Lurdech uzdravena. Zatímco účastníci mše svaté se za ni modlili, ona se v 8 hod. s velkou obtíží napila lurdské vody a na chvíli ji přepadly mdloby. V tom uslyšela, jak je jí řečeno: „Vstaň!“ Proto náhle vstala, byla bez bolesti a zmizelo její ochrnutí.
Během druhé světové války pomáhala Židům před likvidací, za což byla uvězněna a hrozil jí trest smrti. Ale opět jako zázrakem vyvázla. Když v roce 1951 umírala, jako svoji poslední větu řekla: *„Nemyslela jsem si, že může být tak sladké zemřít.“* A tak 4. září můžeme zavzpomínat na blahoslavenou Jindřišku Alfieri.