Autismus

Autismus je fenomén, se kterým se společnost musí nějak vypořádat, protože počet narozených autistů postupně narůstá. V současné době jsou diagnostikovány více než 3 děti s poruchou autistického spektra na 1000 narozených.

Je zajímavé porovnat odpovědi dvou nejběžnějších umělých inteligencí na otázku, jaký je nárůst výskytu autismu za posledních 30 let.

Jedna z nich tvrdí, že, cituji: „Pokud bychom vzali dnešní diagnostická kritéria a podrobně podle nich vyšetřili děti narozené v roce 1996, došli bychom k podobným číslům jako dnes. Hlavní rozdíl tedy není v tom, že by autistů přibývalo, ale v tom, že **jsme je konečně začali vidět a správně pojmenovávat**.“

Ale druhá nejběžnější umělá inteligence přiznává, že celý nárůst diagnostikovaných nejde vysvětlit pouze posunem diagnostických kritérií. A tedy výsledek je, že počet autistů skutečně narůstá. A hlavně lékaři, pedagogové a specialisté empiricky tento nárůst kolem sebe pozorují. Nemůžeme sice operovat s konkrétními čísly, ale to, že trend je stoupající, tvrdit můžeme. Je tedy zajímavé, proč si dává někdo takovou práci s tím přesvědčit veřejnost o tom, že výskyt autismu nestoupá.

A když už jsme u studií a čísel, jakmile se zmíní autismus, hned obvykle slyšíme, že je prokázané, že očkování autismus nezpůsobuje. Jenže ono to není vůbec pravda.

V roce 2014 vyšlo najevo, že ve studii CDC, tedy americké vládní agentury Centers for Disease Control and Prevention, tedy Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, z roku 2004 byla odstraněna data, ze kterých vyplývalo, že černoští chlapci, kterým byla podána dříve vakcína MMR, měli více než třikrát vyšší výskyt autismu. Nárůst tedy velmi významný.

Před deseti lety jsem byl ve studiu České televize v Událostech, komentářích s Romanem Prymulou. Tou dobou ještě nebyl ministrem zdravotnictví, ale pouhým očkovacím lobbistou. A když jsem mu tam říkal o tom, že spojení očkování s autismem vyplynulo přímo z té americké studie CDC, tak na to před televizními kamerami odpověděl, že se to ale týkalo pouze černošské populace, ale nás bílých se to netýká. Tedy vyjádření k popukání. Pokud by se něco podobného prokázalo na myších, tak by to byl důležitý varovný signál, ale pokud se něco prokáže na černoších, tak se nás to netýká. Celý historický rozhovor si můžete pustit na mém webu.

Mimochodem, samotná americká agentura CDC v roce 2024 ještě tvrdila, že očkování autismus nezpůsobuje. Nyní už formulaci pozměnila na to, že dosavadní studie podle CDC **zcela nevyloučily možnost**, že některé vakcíny podávané v kojeneckém věku mohou k autismu přispívat.

Vlivů samozřejmě bude mnohem víc než samotné očkování a mnoho věcí se může vzájemně násobit. A u některých dětí lze rozpoznat autistické rysy hned po narození ještě před očkováním. Jenže očkování je jeden z velmi důležitých faktorů. A mnohem důležitější než nějaké statistiky jsou pozorování přímo rodičů. Mnoho rodičů dětí na vlastní oči vidělo, že zásadní psychické změny se s jejich dítětem staly právě bezprostředně po očkování. A pediatři jsou systematicky proškolováni k tomu, aby rodiče přesvědčili, že potíže jejich dětí s očkováním nesouvisí. Což má bohužel za následek, že takové děti se očkují dál. A některé problémy, které by třeba i časem samy odezněly, se dalším očkováním ještě zhorší a stanou se z nich skutečně problémy velmi závažné.

Podezřelé jsou totiž hlavně soli hliníku, které jsou obsaženy ve vakcínách. Do vakcín se dávají záměrně, protože mají vyvolat imunitní reakci. Propagátoři očkování hliník zlehčují tak, že dítě do sebe dostane víc hliníku tím, že olízne víčko od jogurtu. Jenže je zásadní rozdíl mezi tím, že se hliník dostane do trávicího traktu, a tím, že hliníková sůl obejde různé ochranné bariéry pomocí injekční jehly. U některých dětí to může způsobit akutní zánět mozku, což se projevuje neutišitelným pláčem po několik dní.

U většiny dětí nejsou následky tak dramatické. U některých si s tím imunitní systém poradí správně a hliníkové soli vyloučí. Ale u velké části se hliníkové soli uloží v organismu a negativně ovlivňují nervový systém.

Pokud zkoumáme, jak hliník působí na centrální nervový systém, tak velmi důležitým efektem je ztráta pocitu vlastní identity. A to je bohužel to, co vnímáme kolem sebe u mladé populace. U části dětí to však má závažnější efekt. Ztráta identity je tak velká, že se může projevit právě poruchou autistického spektra.

A co se s tím dá v budoucnu dělat?

O samotném dětském očkování jsme zde na Stanici Hvězda mluvili již v červnu. Záznam můžete najít na vaclavhrabak.cz. Pokud problematiku očkování budete studovat do hloubky, tak zjistíte, že přínosy očkování sice jsou, ale proti negativním následkům jsou spíše zanedbatelné. Tedy celková revize očkovacích programů a hlavně šetrnější podávání vakcín by mohlo výskyt autismu výrazně zredukovat.

Ale je důležité i vědět, co se dá dělat s dětmi, u kterých se již autismus vyskytl.

Autismus samotný totiž není onemocnění s nějakým konkrétním průběhem. Je to syndrom, tedy spíše skupina projevů, které se vyskytují v různých kombinacích. Každé autistické dítě se projevuje trochu jinak, a proto se také používá termín autistické spektrum.

Jeden z důležitých projevů je sociální odpojenost od lidí a emocí, což je právě jeden z následků ztráty identity.

Z pohledu konvenční medicíny léčba neexistuje a existují pouze terapie, jak autisty naučit co nejvíce samostatnému fungování. A jsou to terapie velmi časově náročné, jedna z nejznámějších je ABA, což znamená Aplikovaná behaviorální analýza. A je to do velké míry vlastně každodenní několikahodinová drezúra. Avšak neznamená to léčbu. Je to pouze způsob, jak naučit autistu co nejvíce základních dovedností.

Jenže skutečná léčba existuje, i když není to léčba vůbec jednoduchá. Například homeopatie umí cíleně detoxikovat pozůstatek vakcín v organismu, ale to samo o sobě obvykle nestačí. U autistů samotná vakcinace sice může spustit autistické projevy, ale nějaká predispozice je často přítomná ještě před očkováním. A tak při léčbě je potřeba toto vše řešit komplexně.

Ale to rozhodně neznamená, že to nejde. Někdy i po samotném detoxu vakcín může být vidět znatelný posun. A tak autismus rozhodně není něco, s čím nejde nic dělat a pouze drezúrovat děti. Jenže konvenční medicína to záměrně neřeší, protože by tím vyšlo najevo, že jedna z důležitých příčin je očkování. A na očkování je založená velká část farmaceutického byznysu.

A tak lidé si musí pomoct sami a nespoléhat se na stát ani ministerstvo zdravotnictví, které je řízené farmabyznysem.

Tedy rozhodně není dobré se jednoduše smířit s tím, že autismus tu zkrátka je, bude dále narůstat a jediný způsob, co s tím můžeme dělat, je drezúrovat autistické děti k nejprimitivnějším dovednostem. Lidský organismus má ohromnou sílu své vlastní regenerace. Jen stačí odstranit překážky, které brání k jeho uzdravení.